Máme takové vztahy, jaký vztah máme k sobě samé
Buď ženou, která nepotřebuje, aby ji muž potřeboval, neboť tím se vytváří pouta závislosti. Je-li muž šťastný se ženou, ale stejně tak dokáže být šťastný i sám se sebou, pak může vzniknout skutečně harmonický vztah, kde je jejich láska zároveň svobodou. Stejně tak je třeba, aby se žena naučila žít sama se sebou. Naše vztahy jsou takové, jaký vztah máme samy k sobě.
Dobrým ukazatelem toho, jak na tom ve vztahu k sobě jsme, je okamžik samoty. Jak se cítíte, když jste samy? Máte potřebu honem něco dělat? Nebo umíte se sebou prostě jen být? Jak se cítíte, když vnímáte sebe sama? Kolikrát za den prostě jen vnímáte své Já? Nebo jste stále jen v mysli? Dokážete se podívat do zrcadla a říci si: "Jsem krásná"? Nebo "Mám se ráda"? Dokážete vyjít ven bez šminek a cítit se přitom dobře?
My ženy obvykle víme, co je pro nás to nejlepší, jsme schopny vnímat vnitřní hlas více než muži - protože jsme jemnější a více citové. Obvykle však intuici nakonec umlčí hlas rozumu. A pak se stane něco, díky čemu si uvědomíme, že ten slabý hlásek v pozadí měl pravdu. Doplatíme na nenaslouchání a místo abychom se poučily, jedeme ve stejných kolejích a nenávidíme se za to, že jsme tenkrát intuici neposlechly.
Proto začněte ctít svou vůli - jednoduše dělejte, co si přejete. Všechna ale jsou překážkami jen proto, že je jako překážky vnímáte. Pokud ctíte svou vůli, vážíte si sebe sama. Láska pak přichází zcela přirozeně. Není to sobecká sebeláska, je to láska, která chce dávat. Pouze taková je skutečná.
